Ultimátní ukazatel sportovního výkonu je výsledek na turnaji. To je ale jen jednorázový ukazatel. Ve sportovním tréninku jde o dlouhodobou výkonnost sportovce a její rozvoj.
Sportovní výkon má 4 složky, které by měly být ve vzájemné rovnováze:
- Kondice a kondiční schopnosti (Rozvoj rychlosti, síly a vytrvalosti)
- Technika (Jak dobře umíš techniky jako výpad, kryt, sek,…)
- Taktika (Jak dobře umíš aplikovat svojí techniku v zápase)
- Mentální příprava (Jak se umíš připravit na zápas? Podáváš stoprocentní výkon? Nesvazuje tě nervozita?)
4 výše uvedené dimenze můžeme rozšířit ještě o 2 dimenze, které jsou pro sportovní výkon důležité:
- strava
- relaxace a odpočinek
V rámci tréninků bychom tedy měli rozvíjet všechny dimenze sportovního výkonu tak, aby rostla naše výkonnost a aby v ideálním případně klapnul i ten jednorázový výkon na turnaji.
Rozvoj se neobejde bez měření a vyhodnocování. Pokud neumím změřit svůj výkon, jak poznám, že mám už vyšší výkonnost? Některé izolované parametry výkonu je možné dobře změřit. Takto lze přistoupit k jednoduchým měřením kondičních parametrů – rychlost sprintu, délka skoku do dálky / výšky, rychlost člunkového běhu, apod.
U techniky a taktiky je situace složitější, protože se jedná o komplexní záležitost. Můžu umět perfektně nějakou techniku, ale pokud to takticky nezvládnu, tak je mi k ničemu. U mentální stránky je to ještě složitější, protože tahle stránka je jen o vás. Trenér ji nemůže vyhodnotit, protože do hlavy vám nevidí. Může ohodnotit taktiku a dát na ni zpětnou vazbu, ale mentální stav může pouze odhadovat.
Zatímco sportovní výkon se posuzuje podle umístění na turnaji, sportovní výkonnost má dlouhodobý charakter, takže potřebujeme měřit v delším horizontu (týden dva, měsíc), případně delším, pokud jsme například po nemoci nebo po úrazu.
Tam, kde se nedají pro měření použít stopky, metr nebo „čárkování“, je možné použít sebehodnocení. Pro všechny dimenze výkonu si připravíme slovní sebehodnocení a určíme aktuální výkonnost na škále od 1 do 10, kde 1 je dno, kdy výkon je úplně nejhorší. Naopak 10 je maximální výkon dané složky a je to nejvíc co můžu mít. Se sebehodnocení si dejte záležet, čím podrobnější a přesnější bude, tím se vám s ním bude lépe pracovat.
Výsledky sebehodnocení není možné porovnávat mezi sebou. Vždy probíhá přísně individuálně a pro každého znamená něco jiného. Hodnocení stupněm 9 u taktických schopnostech hobby šermíře je úplně jiné než u reprezentanta.
Pro toto cvičení můžete použít připravenou šablonu v sekci Ke stažení. Pro lepší názornost odpovězte na návodné otázky a vyjádřete se ke všem bodům
Úroveň vašeho výkonu pak tvoří plocha čtyřúhelníku. Níže uvádím příklad jednoho takového sebehodnocení.
PŘÍKLAD VYPLNĚNÍ SEBEHODNOCENÍ
Pokud se chcete dostat na lepší úroveň, vyberte si složku výkonu (nebo složky), kterou chcete rozvíjet. Zamyslete se co se musí stát, aby se vaše hodnocení zlepšilo o jeden bod. Jak vypadá váš výkon, když bude o jednotku lepší hodnocení? Co by udělalo s naším příkladem, kdybychom změnili o jeden stupeň techniku a mentální schopnosti?
PŘÍKLAD VYPLNĚNÍ SEBEHODNOCENÍ +1
Jakmile získáte trochu větší praxi se sebehodnocením a pohledem na aktuální výkonnost, přejděte k pokračování a dejte si opravdu záležet na to, aby hodnocení bylo podrobné a co nejvíc konkrétní. Můžete pro sepsání použít podrobnější šablonu, která už pro vaše sebehodnocení poskytuje dostatek prostoru.
Pár zásad:
Pište ho tak, jak to JE a ne tak, jak to NENÍ i kdyby tam bylo chybné provedení. Např. Výpad při tréninku nohou už mám zvládnutý. Začínám rukou, výpad je po dopadu stabilní. Při zápasech začínám výpad rukou, ale pak přepadám přes přední nohu a jen s obtížemi udržím rovnováhu.
Je lepší než:
Při zápase nedokážu udržet stabilní výpad.
Na první pohled je patrné, co je dalším stupněm u sebehodnocení (Technika +1) a co je třeba k němu udělat – Drilovat a procvičovat výpady i při bojovém nácviku a sparringu.
Čím podrobnější a specifičtější budete, tím bude celý výsledek zajímavější z pohledu vašeho rozvoje. Přesně z něj uvidíte, na co se zaměřit. Podrobný popis bude zároveň popisem toho, co už máte zvládnuto a až někdy přijde „mlha“ do vašeho výkonu, můžete ihned zkonzultovat a dodá vám energii a sebevědomí.
Četnost sebehodnocení závisí na vašem uvážení. Někomu může pomoci jednou za měsíc, někdo preferuje jednou za 3 měsíce, někdo jednou za rok. Záleží jak se podaří dát dohromady dostatečně dlouhé sledovací období, abychom eliminovali výkyvy – např. rekonvalescenci po nemoci/zranění, složitější školní období (zkoušky, písemky, apod.).
Zároveň by mělo být sledované období dostatečně dlouhé, aby se mohla projevit změna, kterou jste nastartovali. Například v rámci kondičních schopností jde o cca 4 – 6 týdnů, než se projeví dodatečné posilování. Zhruba tolik času trvá, než se tělo adaptuje na nový režim a začne např. reagovat zvětšením svalové hmoty (při správném jídelníčku). Od toho bych odvodil termín příštího sebehodnocení. Některé věci mohou trvat kratší dobu a některé i delší. Úprava taktiky u mladších závodníků se může na výkonu projevit v řádu týdnů, u starších, zkušených závodníků se může jednat o práci na celou sezónu, podle toho, jak moc mají stávající taktiku zažitou.
Může sebehodnocení klesnout?
Určitě! A hned z několika důvodů, takže není třeba se toho bát. Může například poklesnout po dlouhodobé absenci, ať už kvůli náročnému programu ve škole / v práci, kvůli rodinným záležitostem nebo složitějším osobním problémům nebo například po rekonvalescenci po úrazu. Obzvlášť kondiční schopnosti mají tendenci rychle degradovat, pokud je nerozvíjíme nebo neudržujeme.
Další důvod pro snížení hodnocení může být při změně kontextu hodnocení, například při přechodu do vyšší věkové kategorie. Co byla v kadetech 7, může být v juniorech 4, případně, pokud je do kontextu hodnocení zahrnutá i změna v turnajích a požadavcích na výkon. pro kvalitní výkon na SPJ nestačí 4, ale je třeba směřovat na 7 nebo 8.
Měříme taktiku
Taktika nám říká, jak dosáhnout zásahu. Jakou zvolíme taktiku pro zásah? Taktika je úzce provázaná s technikou a naopak. Dobrá taktika potřebuje dobrou techniku. Můžeme mít sebehezčí výpad, ale když ho v zápase použijeme v nesprávném čase a ve špatné vzdálenosti, tak z toho zásah neuděláme…
Kvalitu zvládnutí proto můžeme měřit pomocí toho, co se odehrává na zápase v turnaji (nebo na tréninku). Ukazatelem pak bude četnost jednotlivých technik a jestli vedou k zásahu. Cílem takového cvičení je odhalit to, co vám v zápase jde a z čeho máte nejvíc bodů a zároveň odhalit své největší slabiny, tj. z čeho dostáváte nejvíc zásahů a na čem by se mělo zapracovat.
Nemá to nic společného s tím, co si MYSLÍTE, že vám jde nebo že je vaše silná stránka. Při hodnocení a řízení výkonu se držme faktů a zaznamenáme si úspěšnosti jednotlivých technik v zápase. Pro tohle měření postačí zpočátku jednoduchá tabulka (využít můžete i materiál v sekci Ke stažení, kde je šablona předpřipravená k vytištění a použití).
Zpočátku, než „čárkování“ přejde do krve a stane se pravidelně používaným nástrojem doporučuji začít s nižší úrovní detailu. Až si na to zvyknete, je možné přikročit k podrobnějšímu členění jednotlivých akcí, aby situace se zvládnutím jednotlivých technik byla jasnější. Měření a čárkování je samozřejmě možné doplnit videem a zápasy si nahrávat.
Dávám zásahy z (vyhodnocujeme pouze zásahy DANÉ):
- Útoku (útokem v této chvíli rozumíme situaci, kdy je útok spojen s přípravou. Zjednodušeně lze říct, že si v šavli vezmete právo útoku, uděláte alespoň dva posuny a poté zaútočíte)
- Obrany (obranou myslíme, použití některé z obraných technik jako například krytu, převzetí čepele, uskočení, apod. a bezprostřední odvezu (ripostu), která vede k zásahu)
- Současné akce (zde vyhodnocujeme úspěšné zásahy, které se odehrály mezi střehovými čarami)
Dostal jsem zásah při:
- útoku (útok byl špatně proveden a zásah padl po úspěšné obraně soupeře – například útokem do tempa (kontra-atakem, kryt-ripost, apod.)
- obraně (obrana nebyla provedená dostatečně kvalitně a soupeř zasáhl – šermíř neudrží vzdálenost, , kryje nesprávné místo, apod.)
- současné akci (vyhodnocení současné akce, kterou získal ve svůj prospěch soupeř, například útokem do přípravy, kryt-ripost, apod.)
Se zápisem může pomoci trenér, kamarád z oddílu, případně rodič (jednotlivá kritéria jsou definovaná poměrně volně a vyhodnocuje se až poslední akce, kterou vyhodnotí rozhodčí, takže by to neměl být problém). Zapisujeme prostým čárkováním – zajímá nás četnost výskytu technik, které vedly k zásahu.
Získáme tak přehled o akcích, které nám nejčastěji vychází a které jsou tedy pravděpodobně naše silná stránka a naopak, kde máme největší slabinu. Jak už jsme si říkali u hodnocení, posuzujeme delší období, v tomto případě víc zápasů, ať odstraníme vliv (ne)kvality soupeřů.
Pokud pracujete na nějakém konkrétnějším cíli a potřebujete někde zpřesnit kritérium, je možné vyhodnocovat i např. útoky, které nevedly k zásahu (ani k bezprostřednímu zásahu ze stran soupeře). S podrobnějším hodnocením doporučuji počkat, až se pro vás stane vyhodnocení zápasů rutinou.
Takto vidíme například úspěšnost současných akcí ku celkovému počtu současných akcích při zápase a na uvedeném příkladu můžeme vidět, že úspěšnost útoků šermíře v útoku i obraně skrývá prostor pro zlepšení. Z 11 případů, kdy měl šermíř právo útoku dosáhl pouze 2 zásahů. To může indikovat, že 9x nedotáhl svůj útok, protože například promáchnul svůj útok nebo byl útok vykrytý. Abychom toto rozkryli, je třeba jít do ještě většího detailu a sledovat jednotlivé techniky.