Nácvik školy
Individuální šermířskou školu zařazujte podle potřeby podle počtu trenérů. Pokud máte dostatek trenérů, určitě rozjeďte individuální školy souběžně s tréninkem. Pokud jste úplně na začátku tréninku, dopřejte určitě šermíři, aby se na chvilku protáhl a připravil tělo na školu odděleně od ostatních, abyste předešli nějakému zranění.
Individuální škola je nejefektivnější přenos znalostí mezi žákem a trenérem, takže kdykoliv máte možnost, tak toho využijte.
Rozebereme si zde základní školu, která je určená pro začátečníky a měli by ji zvládnout všichni ve věkové kategorii žáci.
Pamatujte, že při škole jste odpovědní za bezpečnost jak vaší, tak i žáka!!! Při škole máte na sobě komplet trenérské vybavení, tj. mundůr („čerňák“), rukavici a masku. Žák může mít jen rukavici a masku, ideálně i kalhoty, holky chrániče. Pokud to škola extra nevyžaduje nemusí mít na sobě mundůr, jinak budou za chvíli na „ždímání“ a nebudou se soustředit na lekci.
Ale pozor, pokud budete trénovat nějaké akce žáka, třeba útok proti lince, nechte ho obléknout i do mundůru.
Když školujete úplně malého žáčka, nedávejte mu na hlavu masku, zbytečně byste mu tlačili na krční páteř a dlouho by v tom nevydržel. V takovém případě, kvůli velkému výškovému rozdílu, sundejte svojí masku a nechte žáčka sekat do ní v natažené ruce. U starších to nepřichází v úvahu! Bezpečnost v první řadě!
FOTO ze školy malého žáčka
Pokud se školami začínáte, počítejte s tím, že i vy sami se budete muset učit, jak školy dávat, aby si z nich žák něco vzal. Velké doporučení je nesrovnávat svoje školy trenéra začátečníka se zkušeným trenérem, který dává školy, ze kterých se vám tají dech a jen závidíte. Určitě jste to taky viděli, jak trenér i jeho žák jsou sehraní, rozumějí si skoro beze slov a z těch rychlých výměn čepelí a technik jdou oči kolem.
Tak zaprvé, oni se to taky museli naučit a zadruhé to, co zpravidla vidíte, jsou měsíce a často i roky pravidelného společného tréninku.
Nic z toho není třeba pro žákovskou kategorii. Stačí do dětí dostat správnou FORMU. Nechte pak na nich, jaké techniky a kdy použijí. To se dá naučit při dvojicích nebo volném šermu. Ale polohy zbraně, pozice krytů, koordinace ruky, seku a noh při výpadu, posloupnosti jednotlivých kroků je něco, k čemu je škola žáka a trenéra to nejefektivnější. Trenér pomáhá signály a výzvami ke správné formě a postupně provází žáka pohyby a skládá jednotlivé techniky do větších celků.
Základní výzvy pro seky jsou na hlavu, na prsa a na bok. V závislosti na schopnostech žáka mu trochu pomozte vlastním pohybem těla a „nabídněte“ se mu. Vždy se snažte, aby žák na základě vaší výzvy přesně věděl, co má udělat. Nepospíchejte, dejte žákovi možnost opravit svojí techniku a pozici zbraně.
Komunikujte spolu, verbálně i neverbálně, chvalte, povzbuzujte,
Až na výjimky platí pravidlo, že pokud to žák udělal špatně, je to chyba trenéra. Mohl dát špatný nebo neznámý signál. Mohl dát příliš obtížné cvičení. Žák nechce primárně trenéra naštvat, takže bude chyba někde v provedení akce nebo přílišné složitosti. Vraťte se o krok zpět a začněte znovu, není kam pospíchat.
Využívejte svojí čepel pro kontrolu a „ovládání“ žáka. Pokud nemá správnou pozici čepele (moc vychýlenou, koš příliš nahoře nebo naopak dole, atd. Někdy stačí slovní upozornění, někdy stačí jen poklepat na koš, aby si to žák uvědomil a srovnal si výchozí střehovou pozici. Často stačí jen chvíli vyčkat a žák se sám po chvíli srovná do správné pozice.
Pokud máte žáčka před sebou poprvé, domluvte se na těchto signálech, abyste s ním byli na stejné lodi.
Tak hurá do toho!
Šermířská škola má v zásadě 2 bloky:
- rozehřívací a uvolňovací část a
- hlavní téma školy
1. Rozehřívací a uvolňovací
Na začátku školy žáka připravíme na lekci. Uvolníme mu ruku, připomeneme, jak se provádí základní pohyby – seky na hlavu, prsa a bok, vyzkoušíme i bod a mách. Trenér zkontroluje a připomene pohyb paže v lokti a aby paže nebyla propnutá, ale pouze natažená. To vše v různých kombinacích krytů a seků, nejprve na místě a poté v pohybu. Pohyb je v této části školy důležitý, abychom oddělili fungování nohou od ruky. Ruka musí fungovat nezávisle na pohybech noh. Nohy mají držet vzdálenost, paže se zabývá čepelí.
2. Hlavní téma
Každá škola má 1 – 2 hlavní témata, která potřebujete probrat. Nedělejte z toho bramboračku a nesnažte se všechno zvládnout najednou. I kdyby to znamenalo, že budete za 10 minut hotoví! To je úplně ok. Hlavní téma je širší celek, který potřebujete s žákem probrat. Typicky pro žáky se může jednat o kombinaci posun výpad, složený útok s fintou, výzvu/provokaci (apel) k útoku a obranu, přípravu na současnou akci, apod.
Rozehřívací a uvolňovací cvičení
Přímý sek
Potřebujeme zajistit, aby paže byla natažená, nikoliv propnutá, správnou polohu čepele, aby sek byl veden seshora dolů a ne „naplacato“, rameno je uvolněné a nezvedá se při doseku. Po doseku čepel zůstává na místě, pokud bude třeba, tak srovnáte. Zpátky se ruka vrací do výchozí pozice pohybem vaší čepele, kdy si žáka srovnáte zpátky do střehu. Tohle bude hodně důležité, až budete s žákem dělat nějaké sekvence s kryty, viz níže.
Na videu výše je vidět, že ještě bude třeba docela zapracovat, aby to bylo ok.
Trenérovi stačí, pokud odkryje požadovanou zásahovou plochu. Všechny přímé seky cvičme do všech poloh – jak na hlavu, tak i na břicho a bok. Zajímavým zpestřením je sek zespodu na paži, to si nechte až na zkušenější žáky, případně až sami nabydete jistotu v jednodušších věcech.
Cvičení, které přímý sek rozvijí a pomáhá pokud žák seká velkým obloukem je nejprve sek na paži a poté pokrčovat dál do původní výzvy.
Na videu je varianta s dvojsekem na ruku. Dvojsek se dělá pro uvolnění ruky a zafixování „zmáčknutí“ pěsti v okamžiku doseku čepele. Dvojsek můžeme použít i u běžného seku do výzvy a vlastně téměř kdykoliv, když budeme potřebovat ověřit u žáka správnost seku.
Přímé seky samozřejmě nezkoušíme jen na místě, ale určitě i v pohybu (stejně jako všechny techniky)! Poté, co to zvládnou na místě, projděte se s nimi, aby si zvykli na držení vzdálenosti, správnou výchozí polohu čepele, apod. Každé provedení by mělo být co nejvíc dokonalé.
Aby ta škola nebyla příliš „nudná“, můžete u žáků zapojit kryty a udělat si takové „minivýměny“. Přitom stále kontrolujete provedení seků a pozice čepele v krytu. Stačí zapojit nohy a vzdálenost, sekvence seků a odkrytů a žák na to musí podle situace reagovat.
Pokud se rozhodnete pro sekvence krytů a seků, pamatujte, že nemusíte žákovi všechno vykrýt. Klidně ho nechte dojít po krytu na odkryté místo a znovu zaútočte a nechte na žákovi, aby si s tím poradil. Udělejte to ale vždy tak, aby měl šanci to vykrýt ve správné technice. Je na vás, abyste dokázali kdykoliv techniku opravit, tak s tím nespěchejte.
Pokud technika krytu není úplně ok, použijte trik se „stínovým krytem“. Naznačíte sek do zvolené polohy a necháte žáka zaujmout polohu krytu, pak máte čas pozici opravit, případně dát žákovi šanci opravit pozici čepele a poté teprve doseknete.
A dostáváme se ke složitějším útočným akcím – útok s posunem nebo výpadem.
Oba typy akcí mají podobný nácvik. Při nácviku musíte důsledně oddělit ruku od noh. Ruka musí jít jako první a nohy se napojí v okamžiku, kdy je paže natažená!
Všechno samozřejmě doplňujeme do zbylých poloh, tj. na prsa a na bok.
Poté, co žák zvládne seky s posunem do všech poloh, spojíme celou akci. Žákovi v takovém případě pomůže trenér svým pohybem. Pořád je třeba zdůrazňovat, že jde o formu, tj. aby žák správně koordinoval ruku a nohy. Nejprve tedy dáváte výzvu do polohy a pak teprve odstoupíte. Žák to po vás opakuje, nejprve vyřeší ruku a pak připojí nohy.
Pochopitelně nezapomeňte na zbylé polohy čepele, tj. sek s posunem na prsa a na bok.
Stejným způsobem pracujeme i s výpadem.
Hlavní téma
Pro hlavní téma v této věkové kategorii můžete vybrat například příprava a přímý útok, složený útok, nácvik obrany
Příprava a přímý útok
Tyhle akce už jsou složitější, protože závodník musí umět pracovat se vzdáleností. Už ho nevedete za ručičku, ale vystavíte před ním situaci, kterou musí vyřešit.
Nácvik začínáme zvolna, na pevné vzdálenosti, aby si ji žák mohl osahat. Trenér nastaví vzdálenost a na signál žák postupuje posuny vpřed a dokončí přípravu výpadem. Signál si můžete dohodnout sami, zde používám pokrčení paže, na které žák zahajuje svojí akci. Na videu můžete vidět důvod, proč jako trenéři máte ruku připravenou k zasažení žáka. Svým „kontraatakem“ kontrolujete a napovídáte žákovi, aby při útoku (výpadu) nelelkoval a nemáchal paží, ale v kritické chvíli rychle dokončil útok. Kdyby se kontraatak povedl, žák má špatné tempo svého útoku. Kontraatak a žákův dosek musí přijít současně, případně žák o malinko dříve. Tohle ověření tempa žáka může být trochu náročnější na koordinaci z ohledu trenéra to vyžaduje i nacvičení celé situace.
Po zvládnutí statické situace přejdeme do pohybu. Pro zvýšení obtížnosti a zlepšení koordinace může žák „ťapat“ na místě, kdykoliv se s žákem zastavíte.
Až žák zvládne přímý útok i z pohybu, doplníme ještě jednu variantu, která situaci zesložití. Během žákova výpadu zkusíme jeho dokončení vykrýt kvintou. Žák musí tuto situaci, tj. že dojde na kryt odečíst a změnit polohu doseku čepele. nejčastěji dojde hned pod ruku na bok.
Složený útok
Složený útok na rozdíl od přímého útoku obsahuje změnu polohy šavle s cílem zmást soupeře. Typickým příkladem jsou finty, kdy naznačíme útok třeba na prsa, necháme soupeře zkusit vykrýt tuto fintu jen aby se nám odkryl na boku, kam směřujeme dokončení svého útoku.
Je tam pár věcí, na které si dáváme pozor. Ruka při pohrozu (fintě) nesmí být propnutá, celá finta je jen naznačením útoku. Druhá věc, na kterou je třeba si dát pozor je, že nejdříve musíme vyřešit fintu na místě a pak teprve do toho přidat nohy. Pokud by nohy předběhly ruku, mohlo by se stát, že se střetnou čepele útočníka a obránce, což by nespíš bylo vyhodnocené jako kryt ze strany obránce a tím i zrušení práva útoku útočícího šermíř, který se pokouší o fintu.