Předvídavost

Schopnost předvídat akce protivníka patří ke klíčovým faktorům úspěchu v šermířském utkání.

Studie Zbigniewa Borysiuka a autorského kolektivu se zaměřila na časování svalové aktivace a reakčních sil během výpadu u 6 elitních polských kordistek. Zaměřovala se na to, jak anticipace (předvídání podnětu) ovlivňuje rychlost výpadu.

Navlékli šermířky do elektrod, postavili je na zátěžové desky a měřili EMG a velikost působící síly na podložku.

Na výpadu se podle EMG nejvíce podílí svaly:

  • Biceps brachii (biceps paže)
  • Triceps lateralis (triceps paže)
  • Extensor carpi radialis (sval předloktí)
  • Biceps femoris (dvojhlavý sval stehenní, patří mezi hamstringy)
  • Gastrocnemius medialis (lýtkové svaly)

To asi není žádná novinka. Zajímavé je, v jakém pořadí se jednotlivé svaly aktivují. Pro úplnost dodám, že test se prováděl na výpadové vzdálenosti, trenér dal výzvu a šermířka musela dokončit výpad do správné pozice (a zasáhnout správný terč).

Jako první nastupují svaly lýtka. Ty reagovaly “nejrychleji” – měly nejkratší čas od signálu trenéra zahájení pohybu. Nicméně cca 15–30 ms před samotnou aktivací síly zadní nohy je v EMG patrný vzestup aktivity lýtkových svalů. Zároveň dochází k tomu, že zadní noha tlačí do podložky a připravuje si pohyb.

Dalším vodítkem pro spuštění útoku je výrazná aktivita předního chodidla v přípravě a svědčí o tom, že šermíř posouvá těžiště dopředu ještě před signálem – součást anticipace.

Toto přenesení váhy ještě před útokem je možné “přečíst” a skutečně elitní šermíři reagují na jemné, nevědomé podněty, zatímco začátečníci reagují až na zjevné signály.

Pojďme se podívat na časovou osu podrobněji:

⏱️ Časová osa výpadu od signálu trenéra

T = 0 ms — COACH MARKER (Trenér provede první malý posun ruky dopředu – vizuální signál pro šermířku.)

🔶 RT fáze – reakční fáze (od coach marker → fencer marker). Zde probíhá anticipace, tedy ještě ne viditelný pohyb, ale výrazná svalová aktivace)

T ≈ +100 ms Zaznamenán nárůst vertikální síly zadní nohy (Fz rear ≈ 600 N) → Šermířka už „tlačí“ do podložky, i když se ještě nehýbe.

T ≈ +150 až +170 ms Gastrocnemius medialis + lateralis (zadní noha) výrazně aktivován → Příprava odrazu.

T ≈ +200 ms Triceps lateralis (paže) se aktivuje asi 200 ms po signálu trenéra → Příprava natažení paže probíhá ještě před viditelným pohybem celého těla.

T ≈ +220 až +240 ms Další svaly paže a předloktí (extensor carpi radialis atd.) se přidávají.

T ≈ +230 až +250 ms — FENCER MARKER (začátek VIDITELNÉHO pohybu). Motion capture zaznamená první viditelný pohyb zbraně šermířky → Konec RT, začátek MT (movement time). Toto je moment, kdy pohyb skutečně začíná.

🔵 MT fáze – movement time (fencer marker → zásah) (tady už probíhá fyzický odraz, let těžiště dopředu a zásah)

T ≈ +260 až +300 ms vzniká špičková síla zadní nohy – Fz rear ≈ 800 N → Hlavní odraz.

T ≈ +280 až +320 ms Aktivace rectus femoris a biceps femoris (přední noha) → Koordinace dopadu přední nohy a doručení zásahu.

T ≈ +330 až +360 ms — MOMENT OF TOUCH (zásah)

📌 Celkový časový průběh

RT (reakční čas): cca 230–250 ms (coach marker → fencer marker)

MT (pohybový čas): cca 100–130 ms (fencer marker → zásah)

Celkový čas akce: ~350 ms (v rozmezí 330–380 ms).

Zajímavé je, co se děje před tím, než je vidět nějaký pohyb. Gastrocnemius (lýtko zadní nohy) se aktivuje už cca 250 ms po pohybu trenéra, tedy stále v RT, a ještě před viditelným pohybem šermířky a triceps paže se aktivuje cca 200 ms po signálu trenéra, opět před viditelným pohybem.

Toto potvrzuje, že EMG aktivity začínají dříve než mechanický pohyb.

Fyzický pohyb šermířky začal v okamžiku „fencer marker“, tedy zhruba 200–250 ms po signálu trenéra, zatímco aktivace svalů zadní nohy a paže začala už o stovky milisekund dříve.

Je otázkou jak by s výzkumem zahýbalo použití jiné zbraně. Kord není tak náchylný na zahájení útoku paží při výpadu, což by mohlo hrát svojí roli.

Uvedená zjištění mají ukazují doporučení pro další trénink

1) Trénink reakce a vizuální percepce

Cílem je zkrátit RT (reaction time), protože kratší RT = rychlejší start výpadu, viz článek o reakční rychlosti.

  • Jednoduchá volba (signály od trenéra) – rychlé, minimální změny v pozici ruky/bloku, falešné podněty, změny rytmu
  • reakční hry se změnou tempa a směrů

2) Síla a rychlost zadní nohy – klíčový faktor

Studie ukazuje, že gastrocnemius je hlavní sval ovlivňující rychlost výpadu.

👉 Posílení a zrychlení aktivace zadní nohy má největší efekt na výkon.

  • Plyometrie zaměřená na lýtko a stehno
  • Explozivní odrazové cviky na zadní nohu

3) Technicko-taktické lekce s proměnlivými podněty pro nácvik predikce záměru soupeře.

  • Lekce s trenérem s realistickou simulací soupeře – falešné útoky, změny tempa, změny pozice zásahu
  • Lekce zaměřené na změnu rytmu, vzdálenosti, přítomnost rušivých prvků, pozdržení reakce na poslední možnou chvíli, apod. 
  • Lekce zaměřené rozpoznání mikropohybů při přenášení váhy ve vztahu ke změně vzdálenosti 

Ref: Borysiuk Z, Konieczny M, Błaszczyszyn M, Błach Wiesław and Obmiński Z (2024) The phenomenon of anticipation in fencing. An applicability approach. Front. Sports Act. Living 6:1387013. doi: 10.3389/fspor.2024.1387013

Přejít nahoru